UČÍME SE BIOLOGII

Třída Rosopsida

V tomto článku si popíšeme další tři řády třídy Rosopsida.

• řád čajovníkotvaré
• řád violkotvaré
• řád tykvotvaré

Řád čajovníkotvaré

Jedná se o dřeviny nebo byliny s jednoduchými listy a hmyzosprašnými oboupohlavnými květy. Květy mají rozlišený květní obal, velký počet tyčinek (někdy jsou ve svazečcích) a nejčastěji s jedním pestíkem, který má většinou svrchní semeník. Plodem je nejčastěji tobolka. Do tohoto řádu patří dvě čeledi:

• čeleď čajovníkovité
• čeleď třezalkovité

Čeleď čejovníkovité

Do této čeledi patří dřeviny s kožovitými listy, které jsou často vytrvalé. Květy jsou jednotlivé a mají neustálený počet lístků květního obalu, které vyrůstají ve šroubovici.

čajovník čínský

Jedná se o stálezelený keř nebo nižší stromek dosahující výšky 3 – 15 metrů. Mladé listy jsou na spodní straně jemně bíle chlupaté. Květy jsou volné a mají bílou nebo nažloutlou barvu. Velká semena mají jako zásobní látku olej.

Původem pochází z Indočíny a pěstuje se převážně v tropické Asii, ale i jinde v tropech, subtropech a teplých krajích mírného pásu. Pěstován je hlavně pro své listy, ze kterých se vyrábí čaj.

kamélie japonská

Kamélie je stálezelený keř nebo menší strom dosahující výšky 1,5 – 6 metrů. Květy jsou jednotlivé a mají červenou barvu. U kultivarů mohou mít květy barvu růžovou nebo bílou a mohou být plnokvěté.

Roste převážně v Asii ve východočínských provinciích, na Tchaj-wanu, na Korejském poloostrově a na některých japonských ostrovech. Často se pěstuje ve sklenících jako okrasná dřevina.

Čeleď třezalkovité

Někdy je tato čeleď řazena jako samotný řád. Jedná se většinou o byliny, které jsou rozšířené hlavně v tropech. Objevují se však i v subtropech a mírném pásu.

třezalka tečkovaná

Jedná se statnou vytrvalou bylinu dosahující výšky 40 – 60 cm. Lodyhy jsou zpravidla vystoupavé až přímé a většinou jsou nevětvené. Květy vytvářejí latu šroubelů a mají žlutou barvu. Roste na výslunných stráních, sušších loukách, pastvinách, skalách, pasekách, ve světlých listnatých lesích a na okrajích cest. Jedná se o u nás nejrozšířenější druh třezalky. Na našem území se vyskytuje velmi zřídka.

Řád violkotvaré

Jedná se o dřeviny nebo byliny s jednoduchými listy. Květy jsou pětičetné, aktinomorfní nebo zygomorfní. Nejčastějším typem plodu je tobolka. Do tohoto řádu patří několik čeledí, z nichž u nás se vyskytuje pouze jedna – čeleď violkovité.

Čeleď violkovité

Do této čeledi patří asi 20 rodů rostlin, které jsou rozšířeny po celém světě.

violka vonná

Violka vonná je bylina vysoká 10 – 15 cm. Květy jsou jednotlivé a mají fialovou, bílou nebo růžovou barvu. Roste v křovinách, akátinách, parcích, na opuštěných sídlištích nebo v opuštěných sadech, na okrajích cest. Na našem území je hojně rozšířena.

Řád tykvotvaré

Do tohoto řádu patří jediná čeleď Cucurbitaceae. Jedná se o hmyzosprašné rostliny. Květy jsou většinou jednopohlavné a pětičetné s květním obalem rozlišeným na kalich a korunu. Tyčinky jsou navzájem srostlé a pestík je se spodním semeníkem. Plodem je bobule, které často dosahují značné velikosti. Většinou se jedná o tropické a subtropické rody, které se ale často pěstují i v mírném pásu.

lubenice obecná

Běžně je nazývána vodní meloun. Jedná se o plazivou bylinu, jejíž rostliny jsou hustě a krátce chlupaté. Květy jsou jednotlivé a mají žlutou barvu. Původem pochází z jihozápadní Asie. Bobule jsou velké s červenou dužinou a černými semeny. U nás je pěstována v nejteplejších oblastech právě pro své bobule.

okurka setá

Jedná se o poléhavou bylinu, která je drsně štětinatě chlupatá. Květy jsou jednotlivé a mají žlutou barvu. Původem pochází z Indie a Pákistánu. U nás se pěstuje v nejteplejších oblastech kvůli svým bobulím.

tykev obecná

Rostliny tykve jsou štětinatě chlupaté. Květy jsou jednotlivé a mají žlutou barvu. Plody mají různý tvar a jsou buď bělavé, žluté, oranžové nebo zelené. Někdy jsou dvoubarevné a dosahují hmotnosti až 60 kg. U nás se pěstuje v teplých oblastech právě pro své bobule.