UČÍME SE BIOLOGII

Třída Rosopsida

V předchozím článku jsme si blíže popsali dva řády této třídy. V tomto článku se blíže podíváme na další tři řády s jejich čeleděmi a zástupci

• řád kopřivotvaré
• řád břízotvaré
• řad ořešákotvaré

Řád kopřivotvaré

Jedná se o dřeviny a byliny s oboupohlavnými nebo jednopohlavnými květy, které tvoří vrcholičnatá květenství. Květy mají buď nerozlišené květní obaly nebo jsou bezobalné. V semeníku najdeme jen jedno vajíčko. Plodem je buď peckovice nebo nažka. Do tohoto řádu patří několik čeledí, z nichž si uvedeme ty nejvýznamnější.

Čeleď morušovníkovité

Většinou jde o tropické nebo subtropické dřeviny s mléčnicemi. Pěstované jsou i v mírném pásu.

fíkovník smokvoň

Jedná se o jednodomou dřevinu. Fíkovník je zpravidla řídce větvený opadavý nízký strom nebo keř. Jedná se o subtropický druh, který se u nás pěstuje jen v malé míře. Květy jsou drobné a mají zelenou barvu. Plodem je nažka, která je ponořená a uzavřená do zdužnatělých vřeten květenství, která mají hruškovitý tvar (tzv. fíky).

morušovník bílý

Morušovník je strom dosahující výšky 17 metrů s kulovitou korunou. Borka kmene je šedohnědá. Samičí květy tvoří hlávky, samčí květy vytváří jehnědy. Květy morušovníku mají zelenou barvu. Plodem jsou nažky obalené zdužnatělým okvětím a jsou sdružené v plodenství (moruše). Morušovník je teplomilný rod a v ČR se vyskytuje jen zřídka. Pěstován je v Asii pro chov bource morušového.

Čeleď konopovité

Většinou tato čeleď zahrnuje byliny bez mléčných. Jsou rozšířené převážně v mírném pásu severní polokoule.

chmel otáčivý

Jedná se o dvoudomou vytrvalou bylinu se silným oddenkem a podzemnímu výhonky. Stonek je pravotočivý a ovíjený. Samičí květy tvoří hlávku (klas), samčí květy vytváří latu. Květy chmele mají zelenou barvu. Roste ve vlhkých křovinách, na okrajích lesů, v olšinách a lužních lesích. Výhradně se pěstují jen samičí rostliny na speciálně upravených polích (chmelnicích) kvůli jejich plodenství (chmelovým šišticím), které se využívají v pivovarnictví.

konopí seté

Jedná se o jednoletou bylinu s lodyhou dosahující výšky 150 cm. Samičí rostliny jsou zpravidla vyššího vzrůstu. Samčí květy tvoří laty, samičí květy rostou v lichoklasech. Květy konopí mají zelenou barvu. V ČR se konopí pěstuje převážně kvůli dlouhým vláknům, která se využívají v textilním průmyslu. Podobné konopí indické se pěstuje pro svou pryskyřičnou látku hašiš.

Čeleď kopřivovité

Zástupci této čeledi jsou většinou byliny. Květy jsou nahloučeny v květenstvích a jsou větrosprašné. Plody jsou nažky.

kopřiva dvoudomá

Jedná se o vytrvalou bylinu s přímými lodyhami. Květy vytváří svazečky a mají zelenou barvu. Roste ve vlhkých lesích, v křovinách, akátových porostech, na okrajích cest a silnic, u břehů potoků a řek, na opuštěných místech a především v okolí lidských sídlišť. Hojně se vyskytuje po celém území ČR.

kopřiva žahavka

Jedná se o jednodomou jednoletou bylinu. Je drobnější, než kopřiva dvoudomá. Květy vytváří svazečky a mají zelenou barvu. Roste jako plevel na polích, v zahradách, pařeništích, zelinářských a zahradnických závodech. Vyskytuje se také na rumištích, návsích, opuštěných místech a v okolí lidských sídlišť. Je vcelku hojně rozšířená po celém území ČR.

Řád bukotvaré

Jedná se o jednodomé stromy. Květy těchto rostlin jsou větrosprašné a rostou ve vrcholičnatých květenstvích. Plody jsou většinou nažky.

Čeleď bukovité

Zástupci této čeledi rostou převážně na severní polokouli. Nejčastěji se vyskytují v mírných a subtropických pásech.

buk lesní

Buk lesní je statný listnatý strom dosahující výšky 35 metrů. Kmen bývá štíhlý a koruna je kulovitá a bohatě větvená. Borka kmene je (i na starých stromech) hladká a stříbrošedá. Samčí květy vytváří jehnědy a samičí květy rostou ve vidlanech. Květy mají zelenou barvu. Plodem jsou trojboké nažky (bukvice). Roste převážně na vyšších místech v horských a podhorských bučinách. Je vcelku hojně rozšířen po celém území ČR.

dub letní

Jedná se o listnatý strom dosahující výšky 30 – 40 metrů. Má širokou a nepravidelnou korunu a válcovitým kmenem. Borka kmene je hrubě rozpukaná. Samčí květy tvoří jehnědy a samičí květy jsou jednotlivé. Květy dubu mají zelenou barvu. Plodem jsou nažky, které rostou po 2 – 5 na lysých stopkách. Lidově se jim říká žaludy. Na území ČR je hojně rozšířen.

dub zimní

Jedná se o listnatý strom dosahující výšky 20 – 30 metrů, který má širokou uzavřenou korunu. Borka kmene je zpočátku hladká, zelenošedá a lesklá, později je šedočerná a rozpukaná. Samčí květy tvoří jehnědy a samičí květy jsou jednotlivé. Květy mají zelenou barvu. Plodem jsou nažky, které jsou zpravidla přisedlé. Vcelku hojně je rozšířen po celém území ČR.

dub korkový

Dub korkový je stálezelený neopadavý listnatý strom, který dosahuje výšky 20 metrů. Borka kmene je velmi silná, zvrásnělá a pórovitá. Dosahuje stáří až 500 let. Jedná se o významnou kulturní dřevinu. Pěstuje se převážně ve Španělsku a Portugalsku pro výrobu korku.

kaštanovník jedlý

Jedná se o statný listnatý strom dosahující výšky 20 – 30 metrů. Kmen má v průměru až 2 metry a koruna je široce vejčitá. Borka kmene je hnědošedá, dubového typu. Květy mají zelenou barvu. Samčí květy tvoří jehnědy a samičí květy vytváří vidláky. Plody jsou bochníkovité nažky (lidově kaštany). K dozrání plodů potřebuje teplý podzim. Na našem území není původní, ale pěstuje se u nás v parcích a někdy i v lesních porostech. Pěstovaný je hlavně pro své jedlé plody.