UČÍME SE BIOLOGII

Třída Rosopsida

Třída Rosopsida se odštěpila od třídy Magnoliopsida. Tato třída zahrnuje byliny a dřeviny, které druhotně tloustnou. Jedná se o rostliny klíčící většinou dvěma dělohami a mají eustélickou stavbu stonku. Květy těchto rostlin jsou už zpravidla cyklické, pravidelné a souměrné. Mají ustálený počet členů (pětičetné) a květní obal je rozlišen na kalich a korunu. Květy většinou obsahují nektária. Tyčinky jsou ve dvou kruzích nebo v jediném kruhu, případně jsou pomnožené. Převažuje u nich cenokarpní gyneceum. Pyl je různotvarý s vyšším počtem klíčních otvorů (často se 3).

Třída rosopsida je členěna do několika podtříd s mnoha řády a čeleděmi. Postupně si v článcích blíže představíme jednotlivé řády, jejich čeledi a zástupce.

Řád pryskyřníkotvaré

Jedná se o heterogenní skupinu obsahující většinou byliny s jednoduchými nebo složenými listy a oboupohlavnými květy. Květy jsou často ještě polymerické a acyklické (s velkým a neustáleným počtem členů květních orgánů uspořádaných ve šroubovici) nebo jsou spirocyklické (květní orgány zčásti ve šroubovici, zčásti v kružnicích). Květní obaly jsou buď typu okvětí, nebo rozděleny na kalich a korunu. Tyčinek je často velké množství a gyneceum je apokarpní. Plody jsou buď měchýřky nebo odvozenější nažky. Vzácně se setkáváme i s bobulemi.

Do tohoto řádu patří jediná čeleď pryskyřníkovité.

Čeleď pryskyřníkovité

Do této čeledi patří mnoho rodů, které jsou kosmopolitně rozšířené.

blatouch bahenní

Blatouch bahenní má krátký a silný oddenek. Lodyhy jsou přímé, vystoupavé nebo poléhavé a jsou nevětvené (případně se větví až v horní části). Květy jsou buď jednotlivé nebo vyrůstají po 2 až více. Mají jasně až žloutkové žlutou barvu (vzácně se setkáváme i s oranžovou barvou květu).

Roste na vlhkých až mokrých stanovištích, nejčastěji v lučních a bažinných. Najdeme jej však i v lesních fytocenózách. V ČR je hojně rozšířen.

čemeřice černá

Čemeřice má silné stonky, které jsou často červeně tečkované. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté. Okvětní lístky jsou bílé, na bázi nažloutlé a vně často narůžovělé. Často se pěstuje v zahradách a parcích (hlavně pak ve vyšších polohách).

hlaváček jarní

Jeho lodyha je přímá a nevětvená. Listy jsou přisedlé. Květy mají žlutou barvu. Roste na slunných travnatých stráních a kamenitých stepích. Na našem území roste jen na několika málo místech.

jaterník podléška

Má šikmý hnědočerný oddenek. V době květu si zachovává růžice loňských kožovitých přízemních listů. Nové růžice se vytvářejí plně až po odkvětu. Květy mají bílou, růžovou nebo modrou barvu. Roste v listnatých (vzácněji ve smíšených) lesích. V ČR je vcelku hojně rozšířen na celém území.

koniklec luční

Celá rostlina je pokrytá bělavými chlupy. Listy nepřezimují a v době květu jsou zpravidla již dobře vyvinuté. Květy mají bílou, žlutou nebo fialovou barvu. Roste na travinách, skalách a lesních okrajích. Vzácně ho pak najdeme na písčinách a ve světlých lesích. V ČR se vyskytuje vzácně na několika místech.

oměj vlčí mor

Jedná se o vytrvalou bylinu s vícehlavým oddenkem. Lodyha je vystoupala (vzácněji přímá) a v horní části chlupatá. Květy mají žlutou barvu. Roste v suťových lesích, v křovinách, vzácně v lužních lesích. V ČR roste roztroušeně.

orsej jarní

Jedná se o vytrvalou bylinu s větvenými lodyhami. Květy jsou leskle zlatožluté. Roste na vlhkých loukách, vlhkých stinných místech v listnatých lesích, v suťových lesích a křovinách. V ČR je vcelku hojně rozšířen po celém území.

pryskyřník plazivý

Jedná se o vytrvalou bylinu s plazivými nebo vystoupavými lodyhami. Květy jsou jednotlivé a mají žlutou barvu. Roste na vlhkých loukách, v lužních lesích nebo na vlhkých místech v polích, příkopech a u cest. Je hojně rozšířen po celém území ČR.

sasanka hajní

Jedná se o vytrvalou bylinu s tmavohnědým až černým oddenkem. Stonek je lysý nebo roztroušeně chlupatý a často fialově naběhlý. Květy jsou jednotlivé a mají bílou barvu. Roste v listnatých a smíšených lesích, v křovinách i lesních loučkách nebo pastvinách. Je hojně rozšířena na celém území ČR.

Řád mákotvaré

Jedná se nejčastěji o byliny s mléčnicemi. Rostliny tohoto řádu mají oboupohlavné květy s prchavým kalichem. Koruna je většinou výrazně zbarvena a je buď pravidelná nebo souměrná. Tyčinky jsou často pomnožené a víceplodolistový pestík dozrává v tobolku.

Čeleď mákovité

Do této čeledi patří několik rodů.

dymnivka dutá

Jedná se o vytrvalou bylinu s velkou dutou podzemní hlízou. Lodyha je přímá a často hnědočerveně naběhlá. Květy tvoří květenství hrozen a jsou bílé, růžové nebo červenofialové. Roste ve světlých humózních hájích a lužních lesích, ve smíšených listnatých lesích a křovinách. V ČR je poměrně rozšířena.

mák vlčí

Mák vlčí je jednoletá přímá bylina. Ze všech svých částí roní bílé mléko. Květy jsou jednotlivé a mají červenou barvu. Roste na okrajích komunikací, v úhorech, na polích (nejčastěji v obilninách) a jinak člověkem ovlivněných místech. V ČR vcelku hojně rozšířen po celém území.

mák setý

Jedná se o jednoletou bylinu, která (stejně jako mák vlčí) ze všech svých částí roní bílé mléko. Květy jsou jednotlivé a mají bílou, růžovou, červenou nebo fialovou barvu. U nás je často pěstován v polních kulturách pro olejnatá semena, která se používají v domácnostech nebo na výrobu oleje.

vlaštovičník větší

Jedná se o vytrvalou bylinu s větvenými lodyhami, které někdy dosahují výšky až 1 metru. Květy tvoří květenství okolík a mají žlutou barvu. Vlaštovičník ze svých mléčných roní oranžové mléko. Roste v zahradách, na okrajích cest, v hájích a sutích. V ČR je velmi hojně rozšířen po celém území.