UČÍME SE BIOLOGII

Obecná charakteristika

Krytosemenné rostliny představují megafylní linii cévnatých rostlin. Tyto rostliny mají maximálně redukován gametofyt. Došlo u nich k vytvoření specifického orgánu – květu, který slouží k pohlavnímu rozmnožování. Květ zajišťuje dokonalou ochranu vajíček.

Vajíčka vyrůstají na placentě v dolní části pestíku (semeníku). Ten vznikl srůstem jednoho nebo více plodolistů (megasporofylů). Pyl zachycený na blizně vyklíčí v pylovou láčku, které prorůstá čnělkou do semeníku až k vajíčkům. Uvnitř vajíčka (megasporangia) se vyvíjí 4 haploidní megaspory. Z nich je funkční jen jedna a po dělení se z ní vyvine zárodečný vak.

Zralý zárodečný vak obsahuje na jednom pólu vaječnou buňku (samičí gametu) a dvě pomocné buňky. Na opačném pólu se pak nachází 3 buňky protistojné. Zbylá dvě jádra splynou v diploidní jádro zárodečného vaku. Zralý zárodečný vak představuje samičí gametofyt. Za samčí gametofyt je pak považováno pylové zrno ve stadiu, kdy jsou vyvinuty dvě spermatické buňky (samčí gamety).

Splynutím jedné spermatické buňky s vaječnou buňkou (za vzniku zygoty – základu zárodku) a druhé spermatické buňky s diploidním jádrem zárodečného vaku (za vzniku živného pletiva) se začíná z vajíčka vyvíjet semeno. Jedná se o tzv. dvojité oplození, které je charakteristické pouze pro krytosemenné rostliny. Během přeměny vajíček v semena se semeník nebo celý pestík vyvíjí v plod.

Krytosemenné rostliny představují dnes největší a nejrozšířenější rostlinnou skupinu. Dosud je známo cca 350 tisíc recentních druhů krytosemenných rostlin, které patří do více než 10 tisíc rodů řazených do více než 450 čeledí. Tato obrovská diverzita svědčí o tom, že se jedná o skupinu rostlin, jež je z velké části ve stálém rozvoji. Ze všech skupin rostlin mají právě krytosemenné rostliny pro člověka největší význam.

Krytosemenné rostliny obsahují jediné oddělení Magnoliophyta. Jedna se o rostliny různého vzhledu (stromy, keře, byliny). Květy jsou buď jednotlivé nebo v květenstvích. Opylování probíhá především díky živočichů, (hlavně hmyzem), mnohem méně pak vzduchem a vzácně vodou.

Vývoj krytosemenných rostlin začíná v období druhohor na přelomu jury a křídy. Předpokládá se, že předky Magnoliophyt byly některé z primitivních kapraďosemenných.

Systém Magnoliophyt je založen hlavně na stavbě generativních orgánů a souboru dalších znaků. Dříve byly rozlišovány 2 třídy. V dnešní době rozlišujeme 3 třídy:

• třída Magnoliopsida (dvouděložné rostliny)
• třída Rosopsida
• třída Liliopsida (jednoděložné rostliny)