UČÍME SE BIOLOGII

Oddělení jehličnany

Jehličnany představují mikrofylní vývojovou větev nahosemenných rostlin. Jehličnany mají dřevnatý stonek s hustým dřevem. Většinou mají malé jednoduché listy s jedinou střední žilkou. Mikrosporofyly a megasporofyly tvoří oddělené šištice. Oddělení jehličnany obsahuje několik tříd. My si představíme dvě z nich:

• třída Cordaitopsida (kordaity)
• třída Pinopsida (jehličnaté)

Třída Cordaitopsida (kordaity)

Jedná se o fosilní nahosemenné stromy. Původně se myslelo, že jsou to stromy vysoké až 30 metrů. Podle novějších poznatků bylo zjištěno, že se spíše jednalo o stromy menších rozměrů. Kmen měl na bázi průměr zhruba 1 metru a druhotně tloustl. Větve byly četné a bohatě větvené. Listy byly jednoduché, nedělené, byly dlouhé několik centimetrů až 1 metr a byly střídavě postavené.

Sporofyly měly šupinovitý tvar a byly spirálně uspořádané v jednopohlavných klasovitých nebo jehnědovitých strobilech. Na spodní straně mikrosporofyl bylo více prašných pouzder (4 – 6). Megasporofyly nacházející se ve spodu strobilu byly sterilní. Nahoře pak bylo několik (nebo jen jediný) fertilní megasporofylů, které nesly 1 – 2 vajíčka. Některé druhy byly dvoudomé.

Nejstarší zástupci se objevili v období svrchního karbonu. Největšího vrcholu dosáhly na přelomu karbonu a permu. V tomto období tvořily dominanty lesní vegetace. K vymírání u nich došlo v období svrchního permu.

Třída Pinopsida (jehličnaté)

Do této třídy patří větrosprašné dřeviny. Tyto rostliny mají většinou jehlicovité nebo šupinovité listy. Obvykle jsou jednodomé (dvoudomé jen zřídka). Do této třídy patří celkem 6 řádů, z nichž si uvedeme 3 nejvýznamnější:

• řád borovicotvaré
• řád cypřišotvaré
• řád tisotvaré

Řád borovicotvaré

Jedná se většinou o jednodomé stromy, které dosahují velkých rozměrů. V jejich dřevě můžeme najít pryskyřičné kanálky. Pylová zrna mají vzdušné vaky a jejich šišky dřevnatí. Podpůrná a semenná šupina navzájem nesrůstají. Podpůrná šupina často bývá zakrnělá nebo zaniká úplně. Na svrchní straně plochých semenných šupin jsou dvě vajíčka. Tato vajíčka většinou dozrávají v křídlatá semena.

smrk ztepilý

Jedná se o stálezelený neopadavý strom dosahující výšky 30 – 50 metrů. Jeho kořenový systém postrádá hlavní kořen. Kmen je přímý a jeho koruna je kuželovitá. Borka kmene je červenohnědá nebo šedá a odlupuje se v tenkých šupinách. Jehlice jsou krátké, čtyřhranné a zašpičatělé. Mají tmavě zelenou barvu a jsou lesklé. Šišky jsou podlouhlé a rostou směrem dolů.

Roste v horských lesích nebo jako příměs v lesích nižších poloh (zejména v luzích, roklinách a na rašeliništích). Smrk ztepilý je velmi citlivý na imise ve vzduchu (hlavně na oxid siřičitý). Jedná se o nejrozšířenější jehličnan na našem území. Lesnicky jde o nejdůležitější dřevinu a díky svému lehkému, pružnému a pevnému dřevu je hlavním zdrojem dřevozpracujícího průmyslu.

jedle bělokorá

Jedle bělokorá je stálezelený neopadavý strom dosahující výšky 30 – 65 metrů. Má kuželovitou korunu, která je později válcovitá. Borka kmene je hladká, bělošedá a u starších stromů podélně rozpukaná. Jehlice jsou uspořádané ve dvou řadách. Jsou ploché, tmavě zelené a na spodní straně mají dva bílé pruhy. Šišky jsou podlouhlé a rostou směrem nahoru.

Vyskytuje se v jehličnatých i smíšených lesích. Často se vyskytuje jako příměs v bučinách a někdy také v dubohabrových porostech. Je hojně rozšířena na celém území ČR. Lesnicky se jedná o významnou dřevinu poskytující dřevo podobné tomu smrkovému jen bez pryskyřných kanálků.

modřín opadavý

Jedná se o náš jediný opadavý jehličnan. Dorůstá výšky 20 – 50 metrů. Kmen je přímý s hrubou borkou, která je rozpraskaná. Na vnější straně je šedavá a na řezu hnědočervená. Jehlice vyrůstají na brachyblastech ve svazečcích po 30 – 50. Šišky jsou drobné a nerozpadavé.

Roste ve světlých lesích. Často je vysazován na okrajích lesů. Hojně se vyskytuje na celém území ČR. Často se také vysazuje jako okrasný strom v parcích.

borovice lesní

Borovice lesní je stálezelený neopadavý strom dosahující výšky 40 metrů. Kmen je většinou přímý a větvený. Borka kmene je šedohnědá a rozpukaná. Na větvích je rezavě červená a odlupuje se v tenkých lístcích. Jehlice jsou tuhé, výrazně zploštělé a vyrůstají po 2 na brachyblastech. Šišky jsou kuželovité a na krátkých stopkách.

Roste ve světlých lesích, na skalách, balvanitých svazích nebo písčinách. Hojně je pěstována i mimo své původní území v lesních kulturách a parcích. Vyskytuje se po celém území ČR kromě vyšších poloh v horách. Jedná se o významnou lesnickou dřevinu, která na extrémních stanovištích plní funkci ochrany půdy.

Řád cypřišotvaré

Do tohoto řádu patří malé keře i obrovské stromy. Cypřišotvaré mají ploché jehlicovité až šupinovité listy. Pylová zrna jsou bez vzdušných vaků. Šišky jsou nevelké, kožovité, dřevnaté nebo zdužnatělé. Podpůrná a semenná šupina srůstají. Do tohoto řádu patří dvě čeledi:

• čeleď tisovcovité
• čeleď cypřišovité

Čeleď tisovcovité

Druhy patřící do této čeledi mají šupinovité až jehlicovité listy a nevelké dřevnaté šišky. Patří sem stálezelené tzv. mamutí stromy.

sekvojovec obrovský

Jedná se o mamutí strom dosahující výšky až 100 metrů a s průměrem kmene až 8 metrů. Dožívá se stáří až 3000 let. Má velmi silnou borku (až 50 cm), která je červenohnědá a hluboce brázditá.

Patří k nejmohutnějším stromům světa. Původem pochází se Severní Ameriky. I přes svou nenáročnost a mrazuvzdornost je u nás pěstovaný jen vzácně v parcích.

sekvoje vždyzelená

Sekvoje je stálezelený jehličnatý strom dosahující výšky až 116 metrů a s průměrem kmene až 6 metrů. Borka kmene je červenohnědá, měkká a vláknitá se širokými hřebeny.

Původem pochází z Kalifornie. V Evropě je pěstovaná jen vzácně.

tisovec dvouřadý

Jedná se o opadavý strom s nápadnými dýchacími kořeny, které vyčnívají nad zem. Na východním pobřeží Severní Ameriky tvoří bažinaté lesy. V Evropě se vzácně pěstuje jako okrasná dřevina.

Čeleď cypřišovité

Do této čeledi patří keře nebo stromy s křižmostojnými a překlenutými jehlicovitými nebo šupinovitými listy. Šišky těchto rostlin jsou malé.

cypřiš obecný

Jedná se o štíhlý strom dorůstající výšky 35 metrů. Má malé dřevnaté šišky. Je známý svou dlouhověkostí (dožívá se stáří až 500 let). Jeho dřevo je aromatické. Není mrazuvzdorný a v ČR je proto pěstován na chráněných stanovištích.

zerav západní

Zerav je stálezelený keř nebo strom dosahující výšky 20 metrů. Borka je červenohnědá a odlupuje se v úzkých pruzích. Listy jsou šupinovité a šišky jsou malé. U nás je běžně pěstován v parcích nebo zahradách. Často se vysazuje jako živý plot.

jalovec obecný

Jedná se o stálezelený dvoudomý keř nebo výjimečně strom. Má pichlavé jehlice a dužnaté modré šišky, které připomínají bobule. Roste na pastvinách a na okrajích lesů. U nás se jedná o chráněnou rostlinu.

Řád tisotvaré

Tento řád obsahuje jedinou čeleď tisovité.

tis červený

Jedná se o dvoudomý keř nebo strom, často je vícekmenný. Borka se odlupuje v tenkých plátech. Samičí šištice je redukována na jediné přímé terminální vajíčko. Má dvouřadé čárkovité jehlice. Semena jsou obalena červeným obalem, který (narozdíl od jiných částí rostliny) nejedovatý. U nás vcelku často pěstovaný.