Oddělení kapradinovité
Pocházejí ze skupiny psilofyt. Vývoj jejich listů se však odehrával cestou bočního srůstání a zplošťování souborů telomů. Tento vývoj vedl ke vzniku velkých listů (tzv. megafylů). Oddělení kapradinovité obsahuje jedinou třídu kapradiny.
Třída kapradiny
Tato třída zahrnuje byliny nebo dřeviny s nečlánkovaným stonkem. Ten je často zakrnělý a vyskytuje se ve formě oddenku. Listy jsou většinou velké a složené. Obvykle jsou typu troposporofylů. To znamená, že plní funkci asimilační i tvorby výtrusů. Pouze u některých druhů jsou vyvinuty sterilní zelené trofofyly a nezelené fertilní sporofyly. Výtrusnice jsou buď tlustostěnné nebo tenkostěnné. Gametofyt je obvykle zelené lupenité protálium, které má charakter stélky.
Kapradiny jsou většinou suchozemské rostliny, které dávají přednost vlhkým stanovištím a horkému klimatu. První zástupci kapradin se objevili ve středním devonu. Třídu kapradiny dělíme do několika řádů, z nichž si uvedeme jen některé.
Řád osladičotvaré
Jedná se o izosporické kapradiny, které žijí na souši i ve vodě. Některé druhy jsou epifyty, jiné liány. Většinou mají zkrácený stonek a bohatě zpeřené listy typu troposporofyly. Výtrusnice jsou většinou stopkaté a seskupené v různě uspořádané kupky. Kupky výtrusnic pak najdeme na spodní straně listu. Výtrusnice jsou kryté blanou – tzv. ostěrou.
Čeleď hasivkovité
hasivka orličí
Má větvený oddenek, který je hustě chlupatý. Listy jsou jednotlivé a nepřezimující. Vyskytuje se na okrajích lesů, pasekách, keřnatých stráních, pastvinách a vřesovištích. Jedná se o naši největší kapradinu.
Čeleď sleziníkovité
jelení jazyk obecný
Oddenek této kapradiny je vystoupavý až přímý. Listy jsou vzpřímené nebo převislé a jsou přezimující. Výtrusnicové kupky jsou rezavě hnědé a nestejně dlouhé (často se střídají kratší a delší kupky). Roste na zastíněných vlhkých skalách nebo ve vlhkých listnatých lesích na sutích. Vyskytuje se převážně na vápenci. Původně se vyskytoval jen na Moravě. Dnes se pěstuje jako okrasná rostlina ve stinných polohách.
Čeleď kapraďovité
kapraď samec
Jedná se o hustě trsnaté byliny s mohutným vystoupavým oddenkem. Listy zpravidla nepřezimují, jsou přímé, zelené až tmavě zelené a dvakrát zpeřené. Výtrusnicové kupky se nacházejí na spodní straně každého lístečku nebo úkrojku lístku. Roste ve vlhkých lesích, převážně smrkových a bukových, také v dubových a dubohabrových lesích, hájích a křovinách, na starých zdech zřícenin, u potoků, na okrajích lužních lesů. V ČR je velmi hojně rozšířen po celém území.
Čeleď osladičovité
osladič obecný
Má větvený oddenek a jednoduše zpeřené listy, které přezimují. Výtrusnicové kupky jsou velké a oranžové. Roste na stinných mechovitých skalách, ve skalních štěrbinách, na balvanech v lesích, na trouchnivějících kmenech, ve vlhkých jehličnatých a listnatých lesích. Vyskytuje se vcelku hojně po celém území ČR.
Čeleď papratkovité
papratka samičí
Má krátký a silný oddenek, který je nejčastěji vystoupavý. Listy jsou světle zelené až zelené a jsou dvakrát až třikrát zpeřené. Výtrusnicové kupky jsou podlouhlé, srpovité až podkovovité. Roste ve vlhkých a stinných lesích (zejména v bučinách), ve vlhkých křovinách, na březích potoků a rybníků, vzácně se vyskytuje na pasekách, skalách a zdech zřícenin. V ČR je velmi hojně rozšířena.
Čeleď žebrovicovité
žebrovice různolistá
Oddenek je krátký a černohnědý. Listy rostou v hustých trsech a jsou rozděleny na trofofyly a sporofyly. Trofofyly jsou přezimující, zatímco sporofyly jsou nepřezimující. Roste vzácně v horských humózních lesích.
Řád marsilkotvaré
Jedná se o heterosporické vodní a terestrické kapradiny.
Čeleď marsilkovité
míčovka kulkonosná
Jedná se o vytrvalou drobnou bylinu s plazivým větveným oddenkem. Listy jsou světle zelené. Na bázi listů vyrůstají krátce stopkaté až přisedlé kulovité sporokarpy. Na našem území se nachází velmi vzácně na obnažených dnech rybníků.
Řád nepukalkotvaré
Jedná se o na vodě plovoucí heterosporické kapradiny.
Čeleď Salviniaceae
nepukalka vzplývající
Je to bezkořenná vodní kapradina. Má tenké, málo větvené lodyhy. Listy splývají na hladině, jsou krátce řapíkaté se zelenou čepelí. Listy vyrůstají na stonku po třech v přeslenu. Jeden z listů je přeměněn v tenké úkrojky, které fungují jako kořeny. Samčí protálium se vyvíjí uvnitř plovoucích shluků mikrospor a samičí protálium uvnitř megasporu. U nás se vyskytuje vzácně na hladinách tůní. Hojně se pěstuje v akváriích.

Napsat komentář