Oddělení mechovité
Protonema je u mechovitých dobře vyvinuté. Stélka bývá zpravidla rozlišena na lodyžku a lístky. Středem lodyžky prochází svazek dlouhých válcovitých buněk, které však nemají vodivý charakter.
Sporofyt je nezelený a je tvořený štětem s tobolkou. Tobolka se otvírá pomocí víčka, ve středu má různě vyvinutý sloupek a bývá kryta čepičkou. Čepičku tvoří zvětšující se vrchní část archegonia (zárodečníku). Některé pokročilejší mechy mají uprostřed štětu nedokonalý cévní svazek.
Oddělení mechovité obsahuje několik řádů. Jednotlivé řády se liší hlavně stavbou prvoklíčku a charakterem stélky. V článku si uvedeme 5 významných řádů mechovitých rostlin.
Řád rašeliníkotvaré
Do tohoto řádu patří čeleď rašeliníkovité. Zástupci tohoto řádu mají lupenitý prvoklíček a stélka je bez rizoidů. Lodyžka má neomezený růst a jsou na ní svazečky bočních větviček. Ty obsahují fyloidy bez středního žebra a jsou složeny ze dvou typů buněk:
- menší zelený chlorocyst
- větší nafouklý hyalocyst (bez živého obsahu)
Štět je krátký s kulovitou tobolkou, která nemá čepičku.
Rašeliníky jsou pravděpodobně nejstarší skupinou mechů, která je známá už z období prvohor.
Zástupci
Rašeliník kostrbatý
Jedná se o jednodomý mechorost. Roste ve volných, houbově měkkých polštářcích, zejména na podmáčené lesní půdě. Dobře zadržuje vodu (stejně jako všechny rašeliníky). Rozrůstá se dobře vegetativně i pomocí výtrusů. Vyskytuje se hlavně na vlhkých lesních půdách, bažinách a mokřadech. Hojně se vyskytuje v okolí lesních potoků a v blízkosti stojatých vod.
Řád dvouhrotcotvaré
Často mají jednostranně uspořádané lístky.
Zástupci
Bělomech sivý
Lodyhy vytvářejí rozsáhlé bělozelené polštáře. Vyhledává spíše kyselejí substráty. V České republice je velmi hojně rozšířený po celém území republiky.
Dvouhrotec chvostnatý
Vytváří rozsáhlé, lesklé, zelené trsy. Lodyhy bývají ve spodní části často bíle (později rezavě) vlášenité. Nejčastěji se vyskytuje na kyselém substrátu v jehličnatých i listnatých lesích. Najdeme ho také na rozkládajícím se dřevě nebo na skalních terasách.
Řád prutníkotvaré
Lístky těchto mechů mají zřetelně vyvinuté žebro.
Zástupci
Paprutka nicí
Vytváří polštářky s výraznou zelenou barvou a v době květ (duben – květen) se vytváří přímé červené štěty s nicími (nakloněnými) tobolkami. Roste roztroušeně v lesích, na okrajích prošlapaných cest, v příkopech nebo na mezích.
Měřík příbuzný
Jedná se o tmavě zelený mechorost. Tělo je rozlišeno na lodyžku, lístky a příchytná vlákna. Vytváří porosty s přímými plodnými plazivými lodyžkami. Hojně se vyskytuje v prameništích, bažinách, rákosinách nebo na březích potoků. Roste také na ztrouchnivělém dřevě.
Řád rokytotvaré
Lístky těchto mechorostů mají krátké dvojité žebro.
Zástupci
Rokyt cypřišovitý
Jedná se o velmi rozšířený mech, který tvoří zelené až žlutohnědé souvislé husté koberce. Tobolka je hnědá, mírně zakřivená s ostrým zobákovitým víčkem. Je to všeobecně (kosmopolitně) rozšířený druh mechu. Nejčastěji se vyskytuje v lesích, kde roste na skalách, kamenech, pařezech a tlejícím dřevě. V půdě je indikátorem špatně se rozkládajícího humusu.
Řád ploníkotvaré
Zástupci tohoto řádu mají velmi složitou anatomii lodyžky a dost velkou, dokonale vyvinutou tobolku. Patří sem několik druhů ploníků.
Zástupci
Ploník ztenčený
Jedná se o jeden z nejrozšířenějších mechů v České republice, který roste převážně ve stinných částech lesa. Je to sytě zelený mech, který tvoří charakteristické polštáře. Jeho porosty pokrývají skály, kameny a odumřelé kmeny.

Napsat komentář