UČÍME SE BIOLOGII

Systémově spadají zelené řasy do podříše zelené rostliny. Do této vývojové linie patří oddělení zelené, které můžeme rozdělit ještě na třídy: Jedná se o volně žijící bičíkovce nebo řasy s kapsální, kokální, vláknitou, heterotrichální nebo pseudoparenchymtickou stélkou. Třída Prasinophyceae Jedná se o volně žijící bičíkovce nebo řasy s kapsální stélkou. Buňky a bičíky těchto řas…

Říši rostliny můžeme rozdělit do dvou podříší: Do podříše biliphyta pak řadíme 2 oddělení: Podříši zelené rostliny můžeme rozdělit na dvě vývojové linie, které se pak dále dělí: Podříše biliphyta Oddělení glaucophyta Toto oddělení obsahuje dva druhy: V buňkách obou druhů jsou uloženy chloroplasty, které nazýváme cyanely. Jejich povrch je pokrytý peptidoglykanovým obalem, který je…

U semenných rostlin se základ sporofytu (zárodek = embryo) vyvíjí na mateřském sporofytu. Tento vývoj probíhá v juvenilním období a označujeme ho jako embryonální období. Po embryonálním období následuje období vegetativní, které je charakterizováno samotnou existencí sporofytu, jeho růstem a tvorbou vegetativních orgánů. V další fázi, označované jako generativní fáze, dochází ke vzniku specifických orgánů…

U rostlin se v jejich životním cyklu střídají dvě generace: Střídání těchto generací nazýváme rodozměna (metageneze). Gametofyt Gametofyt je vždy haploidní stélka (tzn. stélka obsahuje pouze jednu sadu chromozomů). Vytváří gametangia (buňka nebo orgán), ve kterých se mitotickým dělením tvoří gamety (pohlavní buňky). Gamety stejného tvaru se nazývají izogamety a jejich splynutí se nazývá izogamie.…

Saprofytismus a parazitismus Rostliny s chemoheterotrofním způsobem výživy nepřijímají uhlík z CO2, ale z organických látek. Vyživují se tak nezelené rostliny, ale i zelené rostliny na začátku života při klíčení, kořeny, květy, semena a jiné nezelené části rostlin. Heterotrofní rostliny tak čerpají výživu buď z těl odumřelých organismů = saprofyti, nebo organismů živých = paraziti.…

Rostliny živiny přijímají pomocí kořenů v podobě iontů solí z půdního roztoku. Příjem iontů minerálních živin je regulován, aby nedocházelo k jejich hromadění a následné toxikaci. Tuto regulaci mají na starost buněčné membrány, které jsou polopropustné. Ionty minerálních solí se pak rostlinou pohybují buď na dlouhé vzdálenosti (pomocí xylému), nebo na krátké vzdálenosti mezi buňkami…

Vodní režim rostlin Voda je základní složkou rostlin (listy obsahují 85 – 95 % vody, dužnaté plody 90 – 95 %, zdřevnatělé části max. 50 %, semena 5 – 15 %). Voda je nutná také k udržení struktur rostlin i jejich funkcí. Je důležitým rozpouštědlem, ve kterém dochází k transportu a metabolismu látek. Z objemu…

Schopnost rostlin reagovat pohybem nebo růstem na vnější fyzikální nebo chemický podnět se označuje jako dráždivost. U rostlin pohybujeme pohyb pasivní (způsobený např. vodou nebo větrem) a pohyb aktivní. Pomocí aktivního pohybu rostlina orientuje své orgány tak, aby co nejlépe plnila své funkce. Pohybujeme dva druhy pohybů: Pohyby fyzikální Jedná se hlavně o pohyby odumřelých…