UČÍME SE BIOLOGII

V článku Vývojová linie zelené řasy I. jsme si více popsali tři třídy spadající do této vývojové linie (koknkrétně třídy Prasinophyceae, zelenivky a Trebouxiophyceae).

V tomto článku se blíže podíváme na zbývající třídy tohoto oddělení.

Třída Kadeřnatkovité

Řasy této třídy se vyznačují uzavřenou mitózou. Často vytvářejí interfázové vřeténko, které může za protáhlý tvar jádra v telofázi. Při oddělování dceřinných protoplastů jen zřídkakdy vzniká typický fykoplast.

Zcela chybí volně žijící bičíkovci. Patří sem hlavně vláknité, nerozvětvené nebo větvené rostliny s jednojadernými nebo mnohojadernými buňkami.

Zástupci

Kadeřnatka

Kadeřnatka má jednoduchou nevětvenou trichální stélku, která dosahuje délky cca 10 cm. K podkladu se přichytává pomocí jedné bazální buňky. Někdy se může objevit ještě příchytné vlákno (rhizoid), což je vývojový předchůdce kořene.

Najdeme ji jak ve sladkých, tak ve slaných vodách, spíše chladnějších. Její stélky jsou pozorovatelné hlavně na jaře v tekoucích vodách, kde vytváří chomáčky. Známe asi 20 různých druhů kadeřnatek.

Porost locikový

Jedná se o lupenitou zelenou řasu, jejíž stélka je lupenitě blanitá a na okrajích zdařená a nepravidelně laločnatá. Dorůstá délky až 60 cm. Známá je také pod názvem mořský salát, jelikož se ve většině mořských oblastí pojídá jako salát. Najdeme ji ve všech mořích na dnech skalnatých pobřeží, nebo v blízkosti přístavů, kde tvoří husté porosty. Řasa obsahuje velké množství bílkovin, tuků a cukrů, proto se využívá jako potravina.

Třída Žabovlasovité

Jsou charakteristické stejnými vlastnostmi jako třída kadeřnatkovité (uzavřená mitóza, tvorba interfázového vřeténka, při oddělování dceřinných protoplastů nevzniká fykoplast).

Jedná se o řasy se sifonokladální stélkou (tzn. mnohojaderná buňka oddělená přepážkami). Jejich buněčná stěna obsahuje celulózu.

Zástupci

Rod žabí vlas

Jinak také cladophora. Jedná se o řasy s vláknitou sifonokladální stélkou. Vyskytují se ve sladkých i slaných vodách. Jedná se o makroskopické řasy s obtížným zařazením(kvůli velkým morfologickým rozdílům, které jsou silně ovlivněny stanovištěm, stářím a podmínkami životního prostředí).

Rozmnožují se pohlavně i nepohlavně. Zvýšený výskyt řas tohoto rodu je spojený s vyšším obsahem fosforu a dusíku ve vodě.

Cladophora glomerata

Žije v eutrofních (s velkým množstvím živin) tekouích vodách. Její vlákna jsou drsná a bohatě větvená. Její výskyt je velmi běžný.

Cladophora aeagrophila

Vyskytuje se na dnech jezer.

Řasokoule zelená

Vyskytuje se na dnech jezer. Je velmi populární v akvaristice nebo jako dekorace.

Cladophora vyskytující se v Laosu je běžně konzumována jako pochoutka. Tento druh roste na skalách v povodí řeky Mekong. Nejčastěji jsou konzumovány vysušené rostliny (podobně jako japonská nori).

Třída trubicovkovité

Neboli trubicovky nebo Bryopsidophyceae. Někdy bývají řazeny do třídy kadeřnatkovité kvůli společným znakům. Mají sifoální mnohojadernou stélku, která vytváří nepravidelná pletiva. Buňky mohou dosahovat velkých rozměrů a mají velmi výkonné opravné mechanismy (aby se při každém poškození nevylila cytoplazma). Známe asi 25 rodů této třídy.

Zástupci

Rod Caulerpa

Někdy také rod lazucha. Tyto řasy mají zajímavou stavbu stélky a praktický význam pro člověka. Dorůstají délky až 1 m, ale jedná se o jednobuněčný organismus (řadí se mezi největší známé buňky).

Caulerpa lentilifera a Caulerpa racemosa

Tyto druhy bývají konzumovány ve formě salátů a za tímto účelem jsou i pěstovány (např. na Filipínách).

Caulerpa taxifolia

Nazýváme ji také Lazucha tisolistá. Jedná se o invazivní druh, který ,,znečišťuje” pláže ve Středomoří.

Třída Trentepohliophyceae

Jedná se o třídu řas s podobnými nebo stejnými vlastnostmi jako výše zmíněné třídy (někdy bývají tyto řasy řazeny do třídy kadeřnatkovité pod označením řád Trentepohliales).

Mají vláknitou stélku s jednojadernými buňkami. Vyznačují se neobvykle stavěnými bazálními tělísky bičíků (na jedné straně mají 2 trojice na druhé straně mají dvě dvojice mikrotobulů).

Všechny druhy jsou přizpůsobeny k růstu na substrátech mimo vodní prostředí. Z toho důvodu je řadíme do ekologické skupiny aerofytických řas.

Zástupci

Rod Trentepohlia

Vyskytuje se na suchozemských podkladech (např. kůra stromů). Někdy vstupuje do symbiotického vztahu s houbami a tvoří tak lišejníky. Má vláknitou stélku, která je zelená nebo oranžová díky karotenoidům. Vyskytuje se hlavně ve vlhkých oblastech. Rozlišujeme asi 60 druhů a poddruhů.

Trentepohlia umbrina

Tvoří červenohnědé povlaky na kůře stromů.

Trentepohlia iolithus

Ve vlhkém prostředí je červenohnědá, v suchém prostředí je šedozelená. Vytváří povlaky na kamenech v údolí horských potoků.

Trentepohlia aurea

Vytváří krátce plstnaté oranžové povlaky na zdech a skalách.

Rod Cephaleuros

Druhy tohoto rodu najdeme v tropických oblastech, kde způsobují poškození listů čajovníků a kamelií.