UČÍME SE BIOLOGII

Růst rostlin je vnějším projevem života rostlin. Je to složitý proces, při kterém dochází k tvorbě a následnému růstu dceřinných buněk z původní buňky mateřské. Růst je nevratná změna tvaru rostlin a na rozdíl od živočichů (jejichž růst je po nějaké době ukončen), je růst rostlin neukončený. Rostliny tak rostou po celý svůj život.

Termínem nepravý růst označujeme změnu hmotnosti rostliny (např. po zálivce nebo při bobtnání semen). Tato změn je vratná a nedochází při ní k tvorbě nových buněk.

Fáze růstu

Růst rostlin na buněčné úrovni můžeme rozdělit do 3 fází.

Zárodečná fáze

Zárodečná fáze, neboli fáze dělivá či embryonální. V této fázi dochází k tvorbě nových buněk meristematického pletiva pomocí nepravého dělení = mitózy. Buněčné dělení probíhá převážně v růstových vrcholech kořene a stonku. Vzniklé buňky jsou malé, tenkostěnné a vyplněné velkým jádrem a cytoplazmou.

Prodlužovací fáze

V této fázi dochází k prodlužování buněk. Buňky přijímají velké množství vody a svůj objem mohou zvětšit 20 – 50x. Buněčná stěna se zvětšuje a tloustne. Uvnitř buňky se začíná tvořit centrální vakuola.

Rozlišovací fáze

V této závěrečné fázi růstu dochází k funkční i tvarové specializaci buněk. Skupinky buněk se stejnou funkcí tvoří pletiva a ze stejných pletiv se pak tvoří orgány. Schopnost dělení u specializovaných buněk je výrazně potlačena, ale není ztracena.

Faktory růstu

Faktory ovlivňující růst můžeme rozdělit na faktory vnitřní a vnější.

Vnitřní faktory

Vnitřní faktory jsou podmíněny genetickou informací. Genetická informace řídí tvorbu rostlinných hormonů, které pak koordinují růst a reakce rostliny na vnější podněty.

Vnější faktory

K vnějším faktorům ovlivňující růst rostlin patří:

• světlo
• teplo
• voda
• kvalita půdy
• ovzduší

Regulátory rostlinného růstu

Regulátory rostlinného růstu myslíme hlavně rostlinné hormony. Rostlinné hormony jsou organické sloučeniny, které jsou účinné v nízkých koncentracích a vyvolávají biochemickou, fyziologickou nebo morfologickou reakci. Rostlinné hormony se od živočišných liší hlavně tím, že se netvoří ve skupině specializovaných buněk a jejich účinek je pleiotropní (vícečetný). To znamená, že určitý hormon může ovlivňovat celou řadu fyziologických jevů.

Typy regulátorů

Rostlinné regulátory (přirozené i syntetické) rozdělujeme na dvě skupiny:

• stimulátory = růst podněcují
• inhibitory = růst brzdí

Toto rozdělení je jen pomocné, protože stimulátor ve vyšší koncentraci může růst brzdit nebo naopak inhibitor v nízké koncentraci může růst podporovat.

Auxiny

Auxiny se tvoří hlavně ve vegetačním vrcholu, v nejmladších listech, kambiu a oplozeném vajíčku. Podporují prodlužování buněk, vznik tzv. partenokarpických plodů (plodů bez předchozího oplození) nebo zakořeňování řízků. Ve vyšších koncentracích působí toxicky.

Gibereliny

Gibereliny produkují nejmladší listy, semena a kořeny. Podporují prodlužovací růst, prodlužování buněk, přerušují dormaci (odpočinek rostlin), indikují syntézu enzymů v aleuronové vrstvě klíčící obilky.

Cytokininy

Cytokininy se tvoří hlavně v kořenech, odkud se pohybují do nadzemní části. Cytokininy tvořené v pupenech se pohybují směrem ke kořenům. Jsou nezbytné pro dělení buněk, ruší apikální dominanci a zpomalují stárnutí listů.

Kyselina abscisová

Tato kyselina je produkována hlavně stárnoucími listy. Navozuje dormaci (odpočinek) pupenů a semen, podporuje opad listů a plodů, brzdí klíčení a rašení, ovlivňuje pohyby svěracích buněk průduchů, atd.

Etylen

Etylen brzdí prodlužování buněk, stimuluje dozrávání plodů a klíčení semen, urychluje stárnutí listů a jejich opad. Podporuje zrání plodů, semen a rašení pupenů. Produkce etylenu se zvyšuje u ,,stresovaných” rostlin (poraněním, suchem) nebo u rostlin ošetřených auxinem.

Morforegulátory

Morforegulátory jsou sloučeniny vyráběné člověkem. Mají růstový regulační charakter a používají se hlavně v rostlinné výrobě a v zahradnictví nebo obecně při úpravě zeleně.