UČÍME SE BIOLOGII

Semeno

Semeno se vyvíjí z oplozeného vajíčka. Plně vyvinuté semeno obsahuje:

• osemení – vytváří se z obalů vajíčka
• živné pletivo pod osemením – vzniká přeměnou pletivného jádra vajíčka
• živné pletivo vnitřní – vyvíjí se z části zárodečného vaku
• zárodek – je umístěn centrálně nebo bočně a vzniká z oplozené vaječné buňky

Na osemení si můžeme také všimnout dobře patrné jizvy (tzv. pupku). Je to místo, kde bylo semeno připojeno k poutku. Pupek bývá jinak zbarvený (např. u jírovce maďalu). Někdy můžeme u pupku najít i šev, který vzniká bočním srůstem poutka s vajíčkem.

Na semenech často bývají různé výrůstky, které obsahují velké množství tuku. Tyto výrůstky často napomáhají rozšiřován semen a jsou potravou pro mnoho živočichů. Může to být např. masíčko, které má různý morfologický původ (např. u violky, vlaštovičníku nebo pryšcovitých rostlin).

Semena mají různou velikost, tvar, barvu i strukturu povrchu v závislosti na druhu rostliny. Osemení může být kožovité (u jírovce), blanité (u ořešáku), kamenné (u révy vinné), za vlhka slizovatějící (u lnu), hladké (u bobu) nebo chlupaté (u bavlníku).

Živné pletivo

Na podélném řezu semene si můžeme všimnout, že je vnitřní prostor vyplněn živným pletivem. To je obecně označováno jako bílek. Bílek je tvořen perispermem a endospermem, přičemž jeden z nich vždycky převládá.

Obsahuje zásobní látky (např. tuky, proteiny, škrob), které jsou spotřebovávány hlavně při klíčení nové rostliny. Bílek některých rostlin má taky velký hospodářský význam pro lidi i hospodářská zvířata (např. obilniny). Semena některých rostlin bílek postrádají a jho zásobní funkci pak přebírají dělohy (např. u hrachu a fazolu).

Zárodek

Zárodek je někdy také označován jako klíček. Je to nejmladší vývojové stádium rostliny. Zpravidla je rozlišen na 3 části:

• kořínek
• podděložní stonkový článek
• dělohy

U nahosemenných rostlin bývají dělohy dvě, tři nebo jich může být i větší počet. Pupen je pak umístěn v jejich středu a obsahuje základy stonku a asimilačních listů.

U dvouděložných rostlin jsou dělohy zpravidla dvě a většinou jsou ploché a mají listový charakter. Mohou být ale i masité (např. u hrachu). Pupen je umístěn mezi dělohami.

U jednoděložných rostlin je založena pouze jedna děloha a pupen se nachází na jejím boku.

Zárodek lipnicovitých rostlin

Zárodek u lipnicovitých rostlin má odlišnou stavbu. Za dělohu je označován štítek. Štítek je plochý útvar těsně přimknutý k endospermu. Zárodek pak z něj čerpá živiny.

Plumula (pupen) ke štítku přiléhá bokem a je obalena válcovitou pochvou. Pupen nasedá na první stonkový článek, který dál přechází v kořínek se základem kořenové čepičky.

Kořínek trav je obklopen zvláštní pochvou. Na boku prvního stonkového článku bývá u některých rostlin ještě šupinový výrůstek. Ten je považován za rudiment druhé dělohy.

U některých rostlin (např. u vstavačovitých) není zárodek v semenu vyvinutý a vyvíjí se dodatečně z embryonálního tělíska (tzv. protokormu). Některé rostliny (např. citroníky) mají v jednom semeni dva zárodky = polyembryonie.