UČÍME SE BIOLOGII

Tyčinka

Tyčinka je samčí pohlavní orgán rostlin, který se vyvinul z listového útvaru nesoucího výtrusnice. U některých primitivnějších typů (např. šácholan) můžeme dodnes najít tyčinky nerozlišené na prašník a nitku.

U nahosemenných rostlin jsou tyčinky zpravidla ploché s větším počtem prachových pouzder. U krytosemenných rostlin rozlišujeme tyčinky na nitku a prašník, který obsahuje dva prašné váčky.

Prašné váčky se potom otevírají různými způsoby, které jsou charakteristické pro daný druh rostliny. Mohou se otvírat např. směrem ven od středu (tzv. extrozní otevírání) nebo obráceně směrem dovnitř ke středu (tzv. introzní otevírání).

V prašných pouzdrech je pak uložen pyl v podobě pylových zrn. Pylová zrna mají pro určitý druh rostliny charakteristickou velikost, tvar i skulpturu vnějšího obalu (tzv. exiny). Pyl hmyzosnubných rostlin bývá lepkavý, aby se přichytil na těla opylovač.

Soubor tyčinek v květu nazýváme andreceum. Vyrůstají buď v ose květního lístku nebo mezi květními lístky v ose lístku kališního. Tyčinky jsou buď jednotlivé nebo srůstají nitkami ve svazečky. Srůstají-li všechn tyčinky v jeden svazeček, nazýváme je jednobratré. Naopak strůstají-li ve svazečky dva, nazýváme je dvoubratré. Některé rostliny mohou mít srostlé prašníky a těmto květům pak říkáme souprašné.

Někdy můžeme u rostlin najít tzv. patyčinky. To jsou tyčinky tzv. jalové, které během svého vývoje ztratily schopnost tvořit pyl.

Pestík

Jedná se o samičí pohlavní orgán rostlin. Skládá se z několika částí:

• semeník – spodní část pestíku, která obsahuje vajíčka
• čnělka – střední trubičkovitá část pestíku, která je dlouhá; může také chybět
• blizna – přisedá na nejhornější část čnělky; pokud čnělka chybí, přisedá blizna na semeník (např. u máku)

U krytosemenných rostlin vzniká pestík srůstem jednoho plodolistu. V takovém případě mluvíme o pestíku apokarpním. Vzniknout může také srůstem více plodolistů, to pak mluvíme o pestíku cenokarpním. Soubor plodolistů jednoho květu se nazývá gyneceum. Rozlišujeme 3 typy cenokaprních pestíků:

• synkarpní – plodolisty jsou srostlé bočně
• parakarpí – původně srostlé přehrádky se rozestupují
• lysikarpní – bočně srostlé části plodolistu se rozpustily a zůstal jen střední sloupek

Nahosemenné rostliny pak nemají pestík. Plodolist zůstává plochý, nesrostlý a na něm jsou nekrytá (nahá) vajíčka.

Postavení semeníku vůči květním obalům je u různých rostlin různé:

• svrchní semeník – květní obaly i tyčinky vyrůstají pod semeníkem (např. hořčice)
• semeník spodní – květní obaly a tyčinky vyrůstají nad semeníkem (např. jabloň)
• semeník polospodní – květní obaly a tyčinky vyrůstají přibližně uprostřed semeníku

Svrchní semeník je vývojově původnější než semeník spodní, který je od něj odvozený. Vajíčka mohou být v semeníku rozmístěna po celé stěně nebo jsou soustředěna jen na okrajích plodolistů.

Květní diagram a květní vzorec

Postavení a počet jednotlivých květních částí v květu můžeme vyjádřit květním diagramem nebo květním vzorcem.

Květní diagram schematicky znázorňuje postavení a počet květních orgánů při pohledu do květu shora. Značení jednotlivých částí je v podstatě mezinárodní.

Květní vzorec vyjadřuje pomocí mezinárodních značek pohlavnost, souměrnost, počet a uspořádání orgánů.

Květy mohou vyrůstat na stonku jednotlivě. To je považováno za vývojově původnější. Jednotlivé květy vyrůstají buď na vrcholu stonku nebo v úžlabí listů. Častěji se však květy vyskytují v podobě květenství.

Květenství

Květenství je soubor různě uspořádaných květů na společném stonku – vřetenu květenství. Květenství mohou být jednoduchá nebo složená.

Jednoduchá květenství

Rozlišujeme dva typy jednoduchých květenství:

• hroznovitá květenství
• vrcholičnatá květenství

Hroznovitá květenství

Hlavní vřeteno je nejdelší a postranní stonky nepřevyšují stonek hlavní. Vrcholový nebo středový květ je nejmladší. Tzn. že květy rozkvétají zdola nahoru nebo od okraje směrem ke středu.

Chocholík

Květy v tomto květenství vyrůstají zhruba v jedné rovině. Najdeme jej např. u jabloně nebo hrušně.

Lata

Jedná se patrně o nejpůvodnější hroznovité květenství. Najdeme jej např. u ptačího zobu.

Hrozen

Tento typ květenství pravděpodobně vznikl zjednodušením laty. Najdeme jej např. u trnovníku akát.

Klas

Klas je odvozený od hroznu. Vznikl tak, že se květní stopky nevyvinuly a květy jsou přisedlé. Najdeme jej např. u jitrocele.

Palice

Toto květenství má přisedlé květy a zdužnatělé vřeteno. Najdeme ho např. u puškvorce.

Jehněda

U tohoto typu květenství je vřeteno chabé a převislé a opadává vcelku. Tento typ květenství najdeme např. u topolu osika.

Okolík

Okolík je odvozen od hroznu. Dochází ke zkrácení vřetene, že květní stopky vyrůstají téměř z jednoho místa. Tento typ květenství najdeme např. u prvosenky.

Hlávka (strboul)

Hlávka vzniká zkrácením nebo vymizením květních stopek okolíku. Najdeme ji např. u jetele.

Úbor

U tohoto květenství jsou květy směstnány na značně rozšířeném lůžku. Tento typ květenství je typický pro hvězdnicovité rostliny.

Vrcholičnaté květenství

U vrcholičnatého vřetena je výrazně zkráceno a postranní stonky ho převyšují. Květy vyrůstají shora dolů nebo od středu k okraji.

Mnohoramenný vrcholík

Mnohoramenný vrcholík je základní typ vrcholičnatého větvení. Pstranní větévky vyrůstají v úžlabí střídavých listenů. Jsou-li květy vrcholíku přisedlé, vzniká klubko. Tento typ květenství najdeme např. u bezu černého.

Vidlan

Vidlan je základní typ dvouramenného vrcholíku. V úžlabí dvou vstřícných listenů vyrůstají dvě větve. Ty přerůstají větev prostřední. Tento typ květenství najdeme např. u ptačince hajního.

Svazeček

Svazeček vznikl zkrácením stopek vidlanu. Najdeme jej např. u jilmu.

Lichopřeslen

Jedná se o zdánlivě přeslenité květenství, které je odvozené od vidlanu. Najdeme jej např. u hluchavkovitých rostlin.

Jednoramenný vrcholík

U jednoramenného vrcholíku se vyvíjí pouze jedna ze dvou postranních větví. Odvozujeme od něj:

• srpek – např. u mečíku
• vějířek – např. u kosatce
• vijan – např. u pomněnky
• šroubel – např. u třezalky

Lichoklas trav je zvláštním květenství, které může být odvozeno od vrcholičnatého i od hroznovitého květenství. Silnou redukcí klasu dochází k vytvoření klásku.

Složená květenství

Složená květenství mohou vznikat kombinací dvou stejných typů jednoduchých květenství nebo kombinací různých typů jednoduchých květenství.

Homotaktické květenství

To je vytvářeno buď pouze hroznovitými, nebo pouze vrcholičnatými květenstvími. Patří sem:

• hrozen z klásků – např. u strdivky
• lata z hroznů – např. u borytu barvířského
• klas z klásků – např. u pýru
• okolík z okolíčků – např. u miříkovitých rostlin

Heterotaktické květenství

Vzniká kombinací hroznovitých a vrcholičnatých květenství. Patří sem např.

• hrozen z vijanů – např. u jírovce maďal
• strboul z vijanů – např. u trávničky
• klas z lichopřeslenů – např. u bukvice lékařské
• lata ze svazečků – např. u divizny
• vrcholík z úborů – např. u jestřábíku

Hospodářský význam květu

Květy a květenství se uplatňují např. v přípravě léčivých čajů (heřmánek, lípa), ve farmaceutickém průmyslu, v kosmetickém průmyslu (violka, šeřík, růže). V potravinářském průmyslu se květy a květenství využívají jako koření (např. hřebíček = sušená poupata, šafrán = sušené blizny).

Květy také produkují nektar, který včely přeměňují v med. Mohou být také součástí krmiv a mají významnou úlohu z hlediska estetického působení na člověka.