Rostlinné orgány – stonek

Stonek

Stonek (kaulom) je většinou nadzemní část rostliny, na které vyrůstají listy a reprodukční orgány. Vnější i vnitřní stavba stonku (stejně jako u kořene) odpovídá jeho funkci.

U semenných rostlin je základ stonku založen již v zárodku semene v podobě krátkého podděložního článku (hypokotylu). Hypokotyl je pokračováním kořínku a zároveň je základem pro první nadděložní článek nesoucí pupen. Tyto dva první články se stávají zřetelnými až při klíčení.

Nad nimi pak následují další články stonku, které jsou u různých rostlin různě dlouhé a mohou se během růstu prodlužovat. Mezi jednotlivými články jsou uzliny (nody), které u trav nazýváme kolénka, která většinou už dál nerostou. Z uzlin vyrůstají listy a úžlabní pupeny.

Podle postavení listů na stonku rozlišujeme 3 základní typy stonků:

  • Lodyha – olistěný stonek bylin (např. lilek brambor)
  • Stvol – články stonku jsou krátké a listy vyrůstají u země a vytváří tzv. přízemní růžici (např. sedmikráska chudobka)
  • Stéblo – stonek trav, které je dutý a s kolénky

Tvar stonku

Podle tvaru stonku na příčném řezu rozlišujeme několik typů stonků

Válcovitý stonek

Na průřezu se jeví jako okrouhlý nebo válcovitý (např. život, pšenice).

Čtyřhranný stonek

Na průřezu má tvar čtverce nebo obdélníku (např. hluchavky).

Trojhranný stonek

Na průřezu má trojúhelníkovitý tvar (např. rostliny z čeledi šáchorovité).

Žebernatý stonek

Na průřezu můžeme vidět žebra (např. u některých pryšcovitých rostlin).

Rýhovaný stonek

Na průřezu můžeme vidět rýhy ve stonku (např. přeslička).

Křídlatý stonek

Stonek má křídlatě vyniklé lišty na hranách (např. kostival lékařský.

Žebrovitý stonek

Na průřezu je různý počet vyniklých žeber (např. některé kaktusy).

Typy stonku podle růstu

Podle způsobu růstu stonku v prostoru rozlišujeme několik různých typů stonku.

Přímý stonek

Stonek s tímto typem růstu roste víceméně svisle (např. mák vlčí).

Vystoupavý stonek

Dolní část stonku je položena na zemi a horní část se obloukovitě vzpřimuje (např. jetel).

Poléhavý stonek

Leží na zemi a vzpřímený je pouze koncový článek. V uzlinách nezakládají adventivní kořeny (např. rdesno ptačí).

Plazivý stonek

Leží na zemi celou svou délkou a v uzlinách se vytváří adventivní kořeny (např. mochna plazivá).

Ovíjivý stonek

Stonek se šroubovitě ovíjí kolem opory buď levotočivě (např. svlačec), nebo pravotočivě (např. chmel).

Popínavý stonek

Může se přichycovat k opoře pomocí úponků (např. hrách setý).

Bylinný vs. dřevinný stonek

Podle konzistence stonku a podle toho, jestli dřevnatí rozlišujeme stonek bylinný a dřevinný.

Bylinný stonek

Bylinný stonek je takový, který nedřevnatí. Jeho vnitřní části jsou měkké a často dužnaté. Je to typický stonek bylin (např. sasanka, konvalinka).

Dřevinný stonek

Vnitřní pletiva dřevinného stonku jsou zdřevnatělá. Často u těchto stonků dochází k druhotnému tloustnutí. Jeho nevětvená část se nazývá kmen a horní větvenou část nazýváme koruna. Je to typický stonek pro stromy. O stromu mluvíme, je-li dřevinný stonek rozdělený na nevětvený kmen a větvící se korunu. Jestliže se dřevinný stonek větví hned od země, jedná se o keř.

Funkce stonku

Hlavní funkcí stonku je rozvádět roztoky cévami a cévicemi z kořenů do listů a sítkovicemi z listů na místa potřeby. Stonek umožňuje také účelné rozmístění a nejvýhodnější postavení listů a květů nebo květenství pro maximální využití světla. Pokud se pod epidermis stonku nachází chlorenchym (asimilační pletivo zelených rostlin s chloroplasty), má stonek i asimilační funkci.

Modifikace stonku

Podle specifických funkcí rozlišujeme několik typů modifikací stonku.

Zásobní stonky

Zásobní stonky v sobě uchovávají zásobní látky. Jedná se např. o stonkové nebo oddenkové hlízy bramboru obecného nebo oddenky konvalinky. Stonky sukulentů fungují jako zásobárna vody.

Rozmnožovací stonky

Rozmnožovací stonky mají rozmnožovací funkci. Jedná se např. o výběžky (šlahouny) jahodníku.

Úponky

Úponky pomáhají rostlině k uchycení k podkladu. Najdeme je např. u révy vinné.

Brachyblasty

Jedná se o zdřevnatělý stonek s velmi omezeným růstem uzlin do délky. Vyrůstají na nich listy nebo květenství (např. modřín). Zvláštním typem brachyblastů jsou kolce (např. trnka). Brachyblasty, které jsou zploštělé, zelené, připomínají vzhledem listy a mají asimilační funkci se nazývají fylokladia.

Větvení stonku

Stonky rostlin se mohou větvit a rozlišujeme u nich dva typy větvení:

  • vidličnaté větvení
  • postranní větvení

Vidličnaté větvení

Jinak také dichotomické větvení. Toto větvení najdeme u současných rostlin pouze u vranečků nebo plavuně vidlačky.

Postranní větvení

Jinak také holoblastické větvení. Toto větvení převládá u většiny cévnatých rostlin. Rozlišujeme dva typy postranního větvení – monopodiální a sympodiální.

Monopodiální větvení

Postranní větve vyrůstají z úžlabních pupenů a svou délkou nepřerůstají hlavní stonek. Např. U jehličnanů nebo dubu.

Sympodiální větvení

Postranní stonek se staví do směru růstu stonku původního. Původní stonek má omezený růst a tvoří zdánlivě postranní větve. Např. u révy vinné nebo lípy.

Vnitřní stavba stonku

Stonek je v podstatě nadzemním pokračování kořene a má proto obdobnou vnitřní stavbu. Na povrchu je pokožka, ale na rozdíl od pokožky kořene obsahuje průduchy. Pokožka se skládá z živých buněk, které jsou těsně u sebe a vnější stěny buněk jsou ztlustlé. Z pokožkových buněk mohou vyrůstat chlupy.

Pod pokožkou je několikavrstevná primární kůra. Uvnitř stonku je střední válec, který obklopuje pochva (pericykl). Ve středním válci jsou uloženy cévní svazky, které jsou plynulým pokračováním svazků kořene. Střední válec obsahuje kromě cévních svazků také základní parenchymatické pletivo (dřeň).

Primární kůra je tvořena několika vrstvami parenchymatických buněk, které ve vnějších vrstvách obsahují chloroplasty a ve vnitřních mohou obsahovat zásobní látky.

Hospodářský význam stonku

Lidé využívají jak stonky rostlin hospodářských, tak planě rostoucích.

Stonky některých rostlin využíváme jako potraviny (např. oddenkové hlízy bramboru).

Některé stonky využíváme jako zeleninu nebo koření (např. stonky chřestu, kedlubny, ředkvičky nebo oddenky zázvoru).

V textilním průmyslu se využívají stonky lnu nebo konopí.

Stonky jsou využívány i v jiných průmyslových odvětvích (např. farmaceutickém při výrobě chininu, v nábytkářském nebo papírenském průmyslu se zpracovává dřevo stromů, …).

Napsat komentář