Bakterie II.

Rozmnožování bakterií

Růst populace bakterií chápeme jako zvyšování počtu buněk bakterií na základě jejich množení. Základem množení většiny bakterií je binární dělení (menší počet bakteriálních druhů se množí pučením).

Binární dělení bakterií

Jako binární označujeme toto dělení proto, že z jedné mateřské buňky vznikají dvě buňky dceřinné. Binární dělení probíhá zjednodušeně ve 4 krocích:

  1. Mateřská buňka se prodlouží ve směru své podélné osy až na dvojnásobek své původní délky (tloušťka přitom zůstává stejná)
  2. Před rozdělením buňky dojde k replikaci (zdvojení) chromozomu (u bakterií platí chromozom = kružnicová DNA)
  3. Uprostřed buňky se začne tvořit přehrádka (septum – plazmatická membrána a buněčná stěna, která rozděluje mateřskou buňku na dvě stejné dceřinné buňky), do každé dceřinné buňky vstupuje jedna kopie DNA
  4. V konečné fázi se dokončí tvorba přehrádky a mateřská buňka se zcela rozdělí

Dělení bakterií pučením

Tímto způsobem dělení se množí jen velmi malé množství bakterií. Základním principem je, že ve chvíli, kdy mateřská buňka doroste do své normální velikosti a dozraje do fáze, kdy je schopná se množit, tak se na určitém místě jejího povrchu začne tvořit nová buňka. Buněčná stěna nové buňky se syntetizuje tzv. de novo a mateřská buňka si ponechává svou buněčnou stěnu. Jakmile do dceřinné buňky vyšle mateřská buňka své rozdělené jádro, dceřinná buňka se oddělí a dorůstá do velikosti mateřské buňky.

Růst bakteriální populace

Růst bakteriální populace můžeme vyjádřit růstovou křivkou a můžeme si popsat 4 růstové fáze:

  1. Klidová fáze
    • v této fázi se buňky ještě nemnoží, nebo se množí jen velmi pomalu
  2. Fáze exponenciální
    • v této fázi se buňky novému prostředí zcela přizpůsobily a intenzivně se množí, jejich počet tak exponenciálně roste
  3. Fáze stacionární
    • vlivem zhoršujících se podmínek se růst populace zpomaluje a narůstá počet odumírajících buněk
  4. Fáze odumírání
    • prostředí je už tak zhoršeno, že převažuje počet odumřelých buněk nad počtem buněk živých

Vztahy rozmnožování bakterií k jednotlivým faktorům prostředí

Vztah rozmnožování bakterií k molekulárnímu kyslíku

  • Obligátně aerobní bakterie – rostou a množí se jen za přítomnosti kyslíku
  • Obligátně anaerobní bakterie – rostou a množí se za nepřístupu kyslíku
  • Fakultativně anaerobní bakterie – tyto bakterie se množí a rostou i za přítomnosti i za nepřítomnosti kyslíku

Vliv teploty na růst bakterií

Každý bakteriální druh má minimální teplotu, pod kterou už nemůže růst. Má tak optimální teplotu, při které roste a množí se nejrychleji a maximální teplotu, nad kterou už růst a množení neprobíhá. Na základě vztahu bakterií k optimální teplotě rozlišujeme 4 skupiny bakterií:

  • Bakterie mezofilní – optimální teplota je v rozmezí 20 – 45°C 
  • Bakterie psychrofilní – optimální teplota se pohybuje okolo 15°C 
  • Bakterie termofilní – optimální teplota je 45 – 70°C 
  • Bakterie hypertermofilní – jejichž optimální teplota je 85 – 110°C 

Vztah rozmnožování bakterií k pH prostředí

  • Acidofilní baterie – pro tyto bakterie je optimální pH 2 – 3,5 (kyselé prostředí)
  • Neutrofilní bakterie – optimální pH je 6,2 – 7,8 (neutrální prostředí), těchto bakterií je nejvíce
  • Alkalofilní bakterie – optimální pH je v rozmezí 9 – 10,5 (zásadité prostředí)

Napsat komentář