Struktura buňky

Jak jsme již zjistili, máme dva základní typy buněk – prokaryotický a eukaryotický typ. Obě tyto buňky se od sebe liší několika věcmi. Prokaryotická buňka nemá jádro oddělené membránou, DNA je kružnicová a neobsahují mitochondrie a plastidy.

Eukaryotická buňka bývá zpravidla větší, jádro je odděleno membránou a v cytoplazmě najdeme řadu definovaných útvarů – organel.

Buněčné struktury

  • Jádro
  • Membrána
  • Cytoplazma
  • Mitochondrie
  • Golgiho aparát a endoplazmatické retikulum
  • Plastidy
  • Cytoskelet

Jádro

Jádro, též nucleus, je obsaženo v každé buňce, která má schopnost dělení. Uchovává se v něm genetická informace v podobě DNA (u prokaryot kružnicová DNA, u eukaryot lineární DNA). Jedná se o největší a nejvýznamnější buněčnou organelu.

Funkce

  • Regulace, diferenciace a maturace buňky
  • Replikace a přenos genetické informace do nové buňky
  • Syntéza informační, transferové a ribosomální RNA a jejich transport do cytoplazmy

Membrána

nejdůležitější vlastností biomembrán je jejich polopropustnost. Vyskytuje se na povrchu buněk a na povrchu organel u eukaryotických buněk. Je tvořena lipidovou dvojvrstvou s proteiny, které mohou za typické vlastnosti membrán.

Funkce

  • Transport látek
  • Přijímání informací z okolí
  • Komunikace mezi buňkami

Cytoplazma

Někdy označovaná jako buněčná plazma. Je to tekuté prostředí buňky, ve kterém jsou uloženy buněčné organely. Je ohraničena buněčnou membránou.

Mitochondrie

Mitochondrie jsou malé organely v eukaryotických buňkách. V buňce jich může být několik. Vnější membrána je polopropustná a hladká, vnitřní je naopak zřasena vychlípeninami = mitochondriální kristy. Uvnitř mitochondrií je tekutina, kterou nazýváme matrix a obsahuje řadu enzymů. Mitochondrie pravděpodobně vznikly ze samostatně žijících bakterií, které vstoupily do jiných buněk => proto mají dvojitou membránu.

Funkce

  • Jednoduše řečeno zajišťuje buněčné dýchání
  • produkuje energii pro organismus

Endoplazmatické retikulum a Golgiho aparát

Endoplazmatické retikulum je tvořeno propojenými cisternami. Jedná se o organelu eukaryotických buněk. Probíhá zde syntéza lipidů a proteinů pro membrány jiných organel i buněčné membrány. Rozlišujeme dva typy endoplazmatického retikula:

  • Hladké ER – neobsahuje/neváže ribozomy
  • Drsné ER – na povrchu jsou přisedlé ribozomy

Golgiho aparát funkčně i prostorově navazuje na endoplazmatické retikulum. Golgiho aparát je stejně jako ER tvořen cisternami, které ale nikdy nenesou ribozomy. Jeho funkcí je syntéza polysacharidů a glykoproteinů. Koncentrují se zde také produkty ER a vznikají zde sekreční granuly, které jsou vysílány do cytoplazmy.

Plastidy

Najdeme je v eukaryotických buňkách rostlin. Převážně se jedná o chloroplasty. Jsou větší než mitochondrie, ale stejně jako ony mají dvě membrány (pravděpodobně vznikly z jiné buňky, která vstoupila do druhé buňky). Vnější membrána je polopropustná, zatímco vnitřní membrána má specifickou propustnost (propustná je jen pro specifické látky). Vnitřní hmota chloroplastů se jmenuje stroma a jsou v ní uzavřeny ploché membránové váčky (tylakoidy). Sloupek tylakoidů pak nazýváme grana. Hlavní funkcí chloroplastů je fotosyntéza.

Cytoskelet

Cytoskelet je soustava struktur s opěrnou a pohybovou funkcí. Najdeme ho pouze v eukaryotických buňkách. Jedná se o vláknité útvary. Existují tři typy cytoskeletu:

  • Mikrotobuly
  • Mikrofilamenta
  • Intermediální filamenta

Mikrotobuly a mikrofilamenta jsou tvořeny malými kulovitými proteiny tubulinem a aktinem. Intermediální filamenta jsou tvořena protáhlými dimery proteinů, které k sobě přikládají své konce a tvoří tak dlouhá vlákna.

Napsat komentář