UČÍME SE BIOLOGII

Biologické vědy podle studovaných skupin organismů

Jedná se o nejstarší a také klasické a stále používané rozdělení

Mikrobiologie

Mikrobiologie se zabývá studiem mikroorganismů. Původně zkoumala všechny mikroorganismy, ale postupně došlo k rozdělení mikrobiologie na dílčí vědy.

Virologie

Virologie je vědní obor, který se zabývá studiem virů, viroidů a virusoidů (někdy i prionů). Úzce hraničí s biochemií, molekulárí biologií, genetikou, imunologií a epidemiologií. Zabývá se diagnostikou, vývoji léčiv a vakcín a využitím virů v genetickém inženýrství a genové terapii. Cílem výzkumu virologie je pochopení mechanismů replikace, patogeneze (jak způsobují nemoci) a vývoj diagnostických testů, antivirotik a vakcín.

Bakteriologie

Bakteriologie je specializovaná oblast mikrobiologie, která se zabývá studiem bakterií (jejich stavbou, životním cyklem, systémem, identifikací, patogenitou a rolí v medicíně, ekologii a průmyslu). V Praxi se zaměřuje na diagnostiku bakteriálních infekcí, včetně identifikace patogenů, stanovení jejich citlivosti na antibiotika a monitoring rezistence (klíčové pro správnou léčbu). Úzce spolupracuje s medicínou (infektologií a epidemiologií), farmacií, ale i potravinářstvím a ochranou životního prostředí.

Mykologie

Mykologie se zabývá studiem hub, včetně plísní a kvasinek. Dříve se tradičně řadil pod botaniku. Předmětem studia mykologie jsou houby (makromycety i mikromycety) a lišejníky. Spolupracuje s fytopatologií (studium chorob rostlin). Dá se aplikovat v oboru lékařství (studium houbových infekcí a vývoj léků), potravinářství (využití kvasinek vpečení a kvašení), ekologie (role hub v rozkladu organické hmoty a v cyklech živin), lesnictví (dřevokazné houby, patogeny) a znaleckých posudků (určování dřevokazných hub v budovách).

Botanika

Zabývá se studiem rostlin. Stejně jako mikrobiologie, tak i botanik se dále člení na dílčí obory.

Algologie

Algologie se zabývá studiem řas a sinic, jejich biologií, systematikou, ekologií, fyziologií a biotechnologickým využitím. Algologie se dá využít ve výzkumu využití řas v biotechnologiích (př. biopaliva, čištění vody).

Bryologie

Bryologie je botanický obor zabývající se studiem mechorostů (mechy, játrovky, hrotnatky), jejich ekologií, taxonomií, fylogenezí a významem v zadržování vody, ochraně před erozí a tvorbě humusu a rašeliny). Klasifikuje a zkoumá příbuzenské vztahy mechorostů.

Dendrologie

Dendrologie je vědní obor studující dřeviny (stromy, keře a polokeře). Identifikuje je, zkoumá jejich vlastnosti a využití a je klíčovou soustavou botaniky, lesnictví, sadovnictví a arboristiky. Zkoumá původní i introdukované druhy a jejich role v ekosystémech.

Graminologie

Graminologie (agrostologie) je obor zabývající se hlavně studiem trav (zejména čeledí lipnicovité), ale i podobných rostlin jako šáchory a sítiny. Zkoumá jejich morfologii, klasifikaci a praktické využití v zeměděství a ekologii.

Do oboru botaniky lze také zařadit i mykologii, hlavně pak její část zkoumající vlastní houby.

Zoologie

Zoologie je vědní obor zabývající se studiem prvoků a mnohobuněčných živočichů. Z důvodu velké rozmanitosti se zoologie dělí na jednotlivé zoologické vědy zkoumající konkrétní vývojovou linii živočichů.

Entomologie

Entomologie se zabývá studiem hmyzu. Studuje diverzitu, evoluci, ekologii a chování hmyzu, který tvoří největší skupinu organismů na Zemi.

Ichtyologie

Ichtyologie je vědní obor zaměřený na studium rybovitých obratlovců (kostnaté ryby, paryby, kruhoústí). Zkoumá jejich anatomii, fyziologii, chování, ekologii a klasifikaci. Úzce spolupracuje s limnologií a mořskou biologií a zabývá se i metodami jejich určování, věkem, růstem a populací.

Ornitologie

Ornitologie je vědní obor zabývající se studiem ptáků, jejich chováním, ekologií, migrací a ochranou, přičemž ornitolog je odborník na ptáky, který zkoumá jejich druhy, zvuky, výživu a pomáhá chránit ohrožené druhy.

Mammalogie

Mammalogie nebo také tencyriologie je zoologická věda, která se specializuje na studium savců. Zkoumá jejich anatomii, fyziologii, chování, ekologii a evoluci.

Malakologie

Malakologie je vědní obor studující měkkýše (mlži, plži, hlavonožci). Zahrnuje jejich taxonomii, ekologii, evoluci a také aplikované aspekty (zemědělští škůdci, přenašeči nemocí, využití v potravinářství nebo archeologii). Součástí malakologie je i konchologie (studium schránek).

Do oboru zoologie spadají i další vědní obory. Nutno také říci, že jednotlivé podobory zoologie se mohou dále dělit na dílčí obory.

Antropologie

Antropologie je věda zabývající se studiem člověka. Můžeme ji dál rozdělit do tří hlavních podoborů.

Fyzická antropologie

Zabývá se stavbou a funkcí lidského těla a jeho vývoje.

Socio-kulturní antropologie

Zabývá se aspekty chování a kulturní evolucí člověka, které nejsou studiem humanitních věd.

Paleoantropologie

Studuje vznik a evoluci fosilního člověka a jeho populaci.

Paleontologie

Paleontologie je přírodní věda studující život v minulých geologických obdobích na základě fosilií, které jsou pozůstatky vyhynulých organismů. Dělí se na zoopaleontologii (živočichové) a fytopaleontologii (rostliny) a zabývá se vývojem života, rekonstrukci dávných ekosystémů a využitím fosilií pro stratigrafii a hledání surovin.

Biologické vědy podle základních vlastností živých soustav a jejich vztahu k prostředí

Vlastnostmi živých soustav myslíme strukturu a tvar organismů, fyziologické funkce, dědičnost a proměnlivost a ontogenetický vývoj. Z toho plyne také rozšíření organismů na Zemi, evoluce a molekulární struktura živých soustav. Takto vymezených věd je velké množství. V tomto článku si uvedeme jen 12 nejdůležitějších biologických věd.

Morfologie a anatomie

Morfologie a anatomie jsou vědy zabývající se vnější a vnitřní stavbou organismů. K těmto vědám patří několik různých podoborů, např. organologie (studium orgánů), histologie (studium tkání) nebo karyologie (zabývá se studiem buněčného jádra a chromozomů).

Fyziologie

Fyziologie se zbývá studiem životních funkcí organismů, jejich růstem, rozmnožováním, metabolismem, reakcemi na vnější podněty a udržováním homeostázy. U mnohobuněčných organismů také studuje činnost jednotlivých orgánů a orgánových soustav. Fyziologii můžeme rozdělit na podobory podle toho, která skupina organismů je předmětem zájmu, např. fyziologie bakterií a archeí, fyziologie rostlin, fyziologie živočichů nebo fyziologie člověka.

Imunologie

Imunologie je vědní a lékařský obor, který se zabývá výzkumem imunitního systému a jeho reakcemi na patogeny a zejména diagnostikou a léčbou poruch imunitního systému (autoimunitní onemocnění, alergie, obranné reakce na transplantované orgány, imunodeficience).

Vývojová genetika

Vývojová biologie, též ontogenetika, studuje dědičnost organismů a její proměnlivost.

Genetika

Genetika je věda zabývající se jednotlivými geny a jejich významem pro dědičnost, samotnou dědičností a její proměnlivostí.

Etologie

Etologie se zabývá studiem chování. Zkoumá projevy, funkce, evoluci a ontogenezi chování živočichů (včetně člověka). Studuj také mezidruhovou a vnitrodruhovou komunikaci.

Ekologie

Ekologie se zabývá mezidruhovými a vnitrodruhovými vztahy mezi populacemi, populacemi samotnými, společenstvy a jejich vztahy k neživé součásti přírody. Do oblasti ekologie patří např. hydrobiologie(zkoumá ekologické vztahy vodních organismů), parazitologie (studuje vztah cizopasník – hostitel), fytopatologie (studuje vztahy fytofág – hostitel) a další.

Biogeografie

Biogeografie studuje, registruje a vysvětluje rozšíření populací, druhů a společenstev na zemi nebo v jednotlivých oblastech Země. Můžeme ji rozdělit na fytogeografii (rostliny) a zoogeografii (živčichové).

Evoluční biologie

Evoluční biologie studuje mechanismy evoluce organismů.

Taxonomie

Taxonomie, též nazývaná systematika, vychází z poznatků již výše zmíněných věd. Zabývá se tzv. taxony (přirozené skupiny organismů – druhy, poddruhy, říše, …). Snaží se o jejich rozpoznání a nalezení vhodných určovacích druhů a také o ideální rozdělení druhů do systému.

Molekulární biologie

Základním cílem molekulární biologie je vysvětlit vlastnosti a funkce biomakromolekul (např. DNA) v organismu (především v buňce).

Biologie buňky

Biologie buňky se zabývá studiem buňky, jejími organelami a k tmu využívá mezipředmětové vztahy biofyziky, biochemie, molekulární biologie, genetiky, atd.

Hraniční vědy

Jedná se o mezioborové vědy.

Biofyzika

Biofyzika je hraniční věda biologie s fyzikou. Zkoumá fyzikální vlastnosti živých soustav

Biochemie

Biochemie je hraniční věda biologie s chemií. Studuje chemické vlastnosti živých soustav, jejich chemické složení a chemické reakce probíhající v živých soustavách.

Biomatematika

Biomatematika je hraniční věda biologie s matematikou. Můžeme ji rozdělit na matematickou biologii (používá matematické prostředky ke studiu biologických procesů) a biologickou matematiku (vytváří a upravuje matematické prostředky tak, aby se daly použít pro řešení biologických problémů).

Biokybernetika

Biokybernetika je hraniční věda biologie s kybernetikou. Studuje procesy vytvoření, uložení, zpracování a využívání informací u organismů.

Filozofie biologie

Filozofie biologie je součástí dějin a filozofie přírodních věd. Z větší části patří do humanitních věd. Zabývá se hlavně obecnými metodickými východisky biologie a vytváří a testuje biologické hypotézy.